Jak vodíková křehkost ovlivňuje vlnové pružiny z uhlíkové oceli a jaký je standardní protokol zmírňování?

K vodíkové křehkosti dochází u vysokopevnostních uhlíkových ocelí (jako SAE 1070-1090), když atomární vodík difunduje do krystalové mřížky, typicky během kyselého moření nebo galvanického pokovování. To vede ke křehkému lomu při napětí hluboko pod mezí kluzu. U vlnových pružin se to často projevuje jako náhlé prasknutí během prvních několika cyklů stlačení. Zmírnění zahrnuje proces „vypalování“: díly musí být zahřáté na přibližně 190 ^\circ C$ až 220 $^\circ C$ během 1-4 hodin po pokovování, aby se umožnil únik vodíku. Použití mechanického pokovování nebo volba nerezové oceli jako 17-7PH toto riziko zcela eliminuje.